Publikace: Kdo nám chce zatrhnout TTIPec?

Přihlášení

Transparentní účet
Centrální facebookový profil KSČM
Petice proti cizím armádám a základnám na území ČR
Občanská poradna
Připojte se k nám
Komise žen ÚV KSČM
Mladí komunisté

Anketa

test skryta anketa

1. tohle se mi libi   
2. nelibi   

Anketa

Volba předsedy

26%
Tristar   26%
23%
Maxipes   23%
23%
Danuška   23%
28%
Vojtěch   28%

Anketa

Volba předsedy

petr   
honza   
pepa   
ÚVODNÍ STRÁNKA | Odborné zázemí | Politika ve zdravotnictví

Politika ve zdravotnictví

Návrh zákona o neziskových ústavních zdravotnických zařízeních

Návrh zákona o neziskových ústavních zdravotnických zařízeních (1.12.2005)

Přinášíme rozhovor s poslankyní Soňou Markovou, členkou výboru pro sociální politiku a zdravotnictví PS PČR, která vysvětluje, co přinese navrhovaný zákon o neziskových zdravotnických zařízeních - tisk 810.

O tomto návrhu zákona naši poslanci hovořili na tiskové konferenci  24. listopadu 2005.



Proč se druhé čtení zákona o veřejných neziskových zdravotnických zařízeních ve sněmovně několikrát opakovalo, proč vzbudilo takový "zájem"?

Nejen pozornost, ale především nelibost ze strany pravice. Tím,  jak došlo, podle mého názoru, k neuváženému předání zdravotnických zařízení na území kraje do pravomocí krajů, bylo na každém kraji, jak bude řešit zdravotnickou síť na svém území. Kraje, které nedostaly zároveň s převzatým zdravotnickým zařízením dostatek finančních prostředků, začaly se s tímto problémem vyrovnávat různým způsobem.

Jak k tomu přistupovaly?

Začalo postupně docházet k přeměně zdravotnických zařízení v majetku kraje na obchodní společnosti. To znamená na společnosti s ručením omezeným nebo na akciové společnosti, které se potom na území kraje spojily do holdingu. Výsledkem této snahy by mohla být taková privatizace, která by umožnila rozkradení majetku. Navíc už nabyla takového rozsahu, že by zdravotní péče nemusela být ve všech okresech krajů dostupná.

Okresních nemocnic bylo původně 82, z toho 19 již ubylo, ať už převodem na akciovky nebo obchodní společnosti. Netrvá nebezpečí, že by mohlo dojít ještě k dalším změnám, nežli dojde k účinnosti navr hovaného zákona?

V tuto chvíli to není možné, protože platí blokační paragraf. Ten ovšem platí tři měsíce a po jeho vypršení je nutné, aby byl navrhovaný zákon, pokud to půjde všechno dobře, na schůzi sněmovny do konce roku schválen. Ode dne účinnosti zákona na to naváže lhůta 120 dnů, do kterých by muselo dojít k převedení jednotlivých zdravotnických zařízení na formu neveřejných neziskových zdravotnických zařízení.

Zaručí nový zákon občanům, že pro ně bude zdravotní péče dostupná?

Samozřejmě. V návrhu zákona je stanovena síť zaručující, že v každém okrese musí být nejméně jedno veřejné neziskové zdravotnické zařízení. Je rovněž určeno spádové území s povinností ošetřit pacienta, který má v něm trvalé bydliště.

Co smlouvy se zdravotními pojišťovnami?

Zdravotní pojišťovny budou mít ze zákona povinnost s veřejným neziskovým zdravotnickým zařízením uzavřít smlouvu. Občanovi tak bude zaručena kvalitní péče, na kterou bude dohlížet dozorčí orgán. Návrh zákona navíc poskytuje platovou jistotu i pro zdravotníky. Na rozdíl od obchodních společností se platové podmínky zaměstnanců řídí právními předpisy o platu a odměně, zákon č. 143 z roku 1992 Sb. Podle zpráv Ústavu zdravotnických informací jsou v obchodních společnostech nižší platy zaměstnanců než ve státních.

Současné dění ve zdravotnictví je pro řadu občanů nesr ozumitelné a pacientům příliš klidu nepřináší...

Poslední události, které se ve zdravotnictví vyhrotily, jsou pro občana špatným signálem. Klid do resortu nepřináší ani častá výměna ministrů, kteří v podstatě nemají čas předložit potřebné změny v systému, protože se vždycky najde nějaký dílčí problém, u kterého se sejdou různorodé zájmy, jež ve zdravotnictví působí, a dojde k odvolání ministra. Občan ztrácí jistotu, zdali v případě potřeby mu bude zdravotní péče poskytnuta včas a na kvalitní úrovni a zdali nedochází ke zpochybňování zdravotní bezplatné péče, garantované ústavou. Pacient, zejména starší, vzhledem k odlišným postojům ministerstva zdravotnictví a lékárnické komory má pochybnosti, zda bude mít na doplatky za léky apod. Východisko ze situace není jednoduché, všechny subjekty, ať je to ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny, Poslanecká sněmovna, všichni, kdo nesou svůj díl odpovědnosti za zdravotnictví, by k řešení problémů měli přistupovat bez emocí a jen ku prospěchu zdraví občana.

To se ale neděje...

Bohužel! Svědčí o tom vystoupení, především poslanců za ODS, směrovaná účelově k politické předvolební kampani. 

 

Autor: D. Jagošová Zdroj: HaNo, 1. 12. 2005
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena