Publikace: Kdo nám chce zatrhnout TTIPec?

Přihlášení

Transparentní účet
Centrální facebookový profil KSČM
Petice proti cizím armádám a základnám na území ČR
Občanská poradna
Připojte se k nám
Komise žen ÚV KSČM
Mladí komunisté

Anketa

test skryta anketa

1. tohle se mi libi   
2. nelibi   

Anketa

Volba předsedy

26%
Tristar   26%
23%
Maxipes   23%
23%
Danuška   23%
28%
Vojtěch   28%

Anketa

Volba předsedy

petr   
honza   
pepa   
ÚVODNÍ STRÁNKA | Odborné zázemí | Politika ve zdravotnictví

Politika ve zdravotnictví

Tisková konference KSČM 24. listopadu 2005 - VZP, návrh zákona o neziskových zdravotnických zařízeních

Tisková konference KSČM 24. listopadu 2005 - VZP, návrh zákona o neziskových zdravotnických zařízeních (27.11.2005)

24. listopadu 2005 se konala tisková konference KSČM, na které vystoupili Vojtěch Filip, místopředseda PS a předseda ÚV KSČM, dále poslanci Soňa Marková a Miroslav Opálka, oba z výboru pro sociální politiku a zdravotnictví PS PČR. Téma - VZP, nucená správa, návrh zákona o neziskových zdravotnických zařízeních (tisk 810).



Monika Hoření, tisková mluvčí ÚV KSČM:

Dobrý den,

vítám vás na tiskové konferenci KSČM. Probíhá 51. schůze PS,  na které se odehrává mezi poslanci debata o situaci ve Všeobecné zdravotní pojišťovně a o její nucené správě. To bude jedno z témat, kterému se budeme věnovat na naší TK, a dále chceme hovořit také o návrhu zákona o neziskových zdravotnických zařízeních (tisk 810), jehož někteří předkladatelé zde sedí na TK a který se bude na tomto zasedání PS projednávat ve 2. čtení.

 

Vojtěch Filip, místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda ÚV KSČM:

V souladu s ústavou jsme začali řešit zákonná omezení systému tak, aby ve skutečnosti to byly zákonem určené právnické osoby, které budou plnit ústavní povinnost bezplatné zdravotní péče na základě všeobecného zdravotního pojištění.

KSČM chce unést svou politickou odpovědnost jako opoziční strana, tj. nemůžeme rozhodnout o tom či onom jako strany vládní koalice, ale chceme dokázat, že máme návrhy na řešení v těch systémech, které jsou finančně nejnáročnější v mandatorních výdajích: ve zdravotnictví, v sociálním systému, v důchodovém systému a přišli jsme na tuto schůzi s návrhem na zavedení mýtného. Tyto systémy jsou náročné nikoli v milionech, stovkách milionů korun na státní rozpočet, ale nejméně v desítkách nebo stovkách miliard korun ročně. Tolik na úvod.

 

M. Hoření:

Omlouvám se, že jsem zúžila zástupce předkladatelů za KSČM jen na pana V. Filipa. Mezi předkladateli jsou představitelé mnoha klubů – pan poslanec J. Krákora, M. Šojdrová, S. Karásek, V. Říha, E. Zeman a další….

 

Soňa Marková, členka výboru pro sociální politiku a zdravotnictví PS:

Tento zákon spolupodepsali všichni poslanci za KSČM, nejen ti, kteří jsou jmenovaní. Sněmovní tisk číslo 810 ukazuje, že byl návrh zákona poněkud s problémy vnímán v Poslanecké sněmovně, proto se již poněkolikáté opakuje 2. čtení tohoto zákona. My jsme přesvědčeni o tom, že je tento zákon správný. My, jako levicoví, komunističtí poslanci bychom jej měli podporovat a také tak učiníme.

To, co bylo napadáno v minulých čteních tohoto návrhu zákona, bylo ve spolupráci s legislativci odstraněno a tento zákon může směle projít 2. ale i 3. čtením. My se domníváme, že by měl být schválen. Je to zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení a o změně některých zákonů. 

 

Tento poslanecký návrh vhodně doplňuje vládní návrh zákona o zdravotnických zařízeních a veřejných

tk 241105
službách ve zdravotnictví a o změně některých zákonů, který pod číslem sněmovního tisku 1149 předkládá vláda. Myslíme si, že takto vhodně doplnit tento vládní návrh zákona je namístě. Děkuji za slovo.

Miroslav Opálka, místopředseda výboru pro sociální politiku a zdravotnictví PS:

To, co se v PS v tuto chvíli odehrává,  a také předevčírem, není nic nového a není to jen ostrý boj vládní ČSSD proti opoziční ODS. Je to nástup předvolební kampaně. Je to především obžaloba, která prokazuje, že současný systém, který se ve zdravotnictví vygeneroval živelně, je neefektivní jak po finanční stránce, tak po stránce organizační. Stát se zbavil prostředků, jak celý proces řídit, a my se snažíme návrhem zákona pod číslem 810 tyto věci napravovat. Finančně to je díra, do které bud téci vždycky peněz hodně,  a vždy se bude říkat, že jich je málo.

Ke správnosti či nesprávnosti nucené správy: My k tomu máme svůj postoj, který jsme diskutovali na našem klubu. Vyjadřovat se budeme po debatě, která proběhne v této sněmovně. Nemyslíme si, že by problematika Mořského koníku nebo IZIPU vyřešila financování zdravotnictví, cítíme, že jde o problémy z povahy etické a z povahy funkčnosti. Do IZIPU je zapojeno v současné chvíli 758 000 uživatelů, což je 7,5 % občanů,  a jen sedm a půl tisíce poskytovatelů, tak vidíme, že je to určitá hra, která nemůže mít žádný význam. Tento systém může být oceňován jako určitý motiv, jak na bázi nejmodernější techniky vyřešit informační systém ve zdravotnictví. Pokud nebude plošně zaveden, pokud nebude i záchranná lékařská pomoc včetně letecké napojena okamžitě na systém prostřednictvím čipové karty, kterou bude mít u sebe pacient, který např. upadne do bezvědomí, pak je to opravdu pouze hra.

Poplatky 100 korun ročně za 758 tisíc uživatelů - to nevypadá jako velká částka vzhledem k bankovním poplatkům. Otázka zní – je to třeba a má to nějakou funkčnost?

Co se týká plateb do zdravotního pojištění: Vidíme, že zde jsou určité problémy se státními pojištěnci – 481 korun vůči 970 korun minimálního pojistného za nestátní pojištěnce a 1143 korun minimální platby u OSVČ. My vidíme solidární systém v tomto přerozdělování. Koneckonců podtrhl to na besedě s naším předsedou V. Filipem i předseda KDU-ČSL pan Kalousek, který na druhé straně tvrdí, že je potřeba zastropovat odvody do pojištění. Takže nerozumíme jejich přístupu. Kde vidí onu solidaritu? Myslíme si, že by stát měl zvýšit platby do tohoto pojištění, aby se narovnaly propady, ale 13 miliard korun deficitu VZP z historického pohledu je částka daleko vyšší, protože došlo k umoření některých pohledávek.

Tak, jak se kritizuje v současné době důchodový systém, to je to slabý odvar proti celému systému zdravotnictví, který potřebuje reformu a rekonstrukci daleko dříve než důchodový systém!

Děkuji.

 

V. Filip:

Klub KSČM podpořil zařazení nového boduzřízení vyšetřovací komise k vyšetření  hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny. Bod bude projednáván. Měli jsme jedinou podmínku: případné zřízení vyšetřovací komise musí být výsledkem projednání Zprávy o zdravotně-pojistném plánu VZP na rok 2005 a 2006. Dali jsme slovo ministru zdravotnictví i paní ředitelce Musílkové, abychom získali objektivní informace o situaci. Inflace vyšetřovacích komisí by spíše zahltila PS, než by něčemu mohla pomoci.

Vzhledem k tomu, jaké informace se jednotlivě získávají, předpokládám, že klub KSČM po své poradě zřízení vyšetřovací komise podpoří. Je zde však skutečně obava, že do dubna příštího roku nebude moci tak velké šetření, které se týká hospodaření za určité období, uskutečnit nebo že takové šetření nebude efektivní. Je to složitější šetření, pokud jde o důkazní materiál, než je šetření privatizace Unipetrolu. V této stávající vyšetřovací komisi se šetří jedna „věc“ a vazby napojené na jednu „akci“, v tomto případě bychom šetřili „akci“, která se týká necelých 7 milionů pojištěnců, dále cca 200 nemocnic a dalších privátních zdravotnických zařízení, k tomu napojených systémů pojištění a dalších, včetně poradenských firem, auditorských firem, které působí uvnitř systému všeobecného zdravotního pojištění. V tomto ohledu z obavy, že do konce volebního období je velmi krátká doba,  jsme chtěli, aby důkazů bylo co nejvíce a podmínili jsme náš souhlas ukončením bodu číslo 2 této schůze.

Nebojíme se toho, nebráníme se tomuto zřízení komise, ale pokud by komise nedospěla k žádnému výsledku, což se do dubna může stát, nebo nebude uzavřeno jednání, tak to snižuje ústavní institut vyšetřovací komise. A to bychom velmi neradi.

 

Otázka novinářky:

Jaké záruky poskytnou veřejné neziskové organizace ve zdravotnických službách občanům? Občany bude zajímat onen rozdíl mezi veřejnou neziskovou organizací a soukromou společností, která vznikne z nějaké bývalé krajské nemocnice?

 

S. Marková:

Zákon ukládá kraji povinnost, aby na území každého okresu v kraji bylo nejméně jedno veřejné neziskové zdravotnické zařízení. Nevztahuje se to na Prahu, která je specifická.

Výčet takových zařízení, kterých by se to mělo týkat,  je součástí příloh tohoto návrhu zákona. Zákon stanovuje síť veřejných neziskových zdravotnických zařízení, stanovuje i spádové území tak, aby spádová území na sebe navazovala. Zdravotnické zařízení má povinnost ošetřit pacienta ve spádovém území. To se vztahuje samozřejmě i na občany Evropské unie, je to v souladu s jejími směrnicemi.

Rozdíl mezi zařízením neziskovým a ziskovým je:  JISTOTA, že nemůže dojít k tomu, že by se zdravotnická zařízení změnila na něco jiného, než jsou zdravotnická zařízení, která by měla sloužit občanům ČR. Tento zákon umožňuje, aby nebyla zdravotnická zařízení přeměňována v něco jiného, než mají být.

Zde je důležitá ještě jedna věc – zdravotní pojišťovny jsou povinny podle tohoto zákona uzavřít smlouvu s veřejnými neziskovými zdravotnickými zařízeními.

 

V. Filip:

Doplním krátce:

JISTOTA je v dostupnosti místní péče, dále v tom, že se jedná o zařízení smluvního typu (smlouva se zdravotními pojišťovnami) a třetí jistotou je kvalita péče, která sestává z toho, že dozorčí rada je konstruována tak, že odpovědnost mají volené a odpovědné orgány – 2 zástupci zřizovatele (kraje), 1 zástupce obce, ve které se zařízení nachází, 2 zástupci zaměstnanců a 1 zástupce lékařské komory. Dozorčí rady je složena tak, aby to bylo ve prospěch pacientů, nikoli lékařského stavu. Trojí garance je založena přímo v zákoně.

 

Otázka novinářky:

Budou mít veřejné neziskové zdravotnické organizace výhodnější zdanění?

 

V. Filip:

Nepředpokládáme, že by došlo k nerovnosti právnických osob. Jediné právo je právo na smlouvu s pojišťovnami.Výhoda je v podstatě v tom, že zařízení zůstává v majetku kraje, jako každé jiné veřejně prospěšné zařízení. Výhodou,  než daňovou,  je to, že nemůže projít konkursem v porovnání s akciovou společností. Útok obchodního typu prostřednictvím obchodních smluv, které jsou v akciových společnostech a společnostech s ručením omezeným,  není možný, protože za závazky zodpovídá veřejné zdravotnické zařízení a při vyrovnávání rozpočtu je zodpovědný zřizovatel. Zřizovatel má větší odpovědnost.

 

Doplnění novinářky:

Znamená to, že pacient, občan v takové obchodní společnosti – nemocnici bude platit přímo?

 

V. Filip:

v. filip
To určitě ne! Zatím v ČR nikdo nezměnil ústavu. Přestože jsem četl Modrou šanci, tak ani v ní není uveden výslovný požadavek ODS, že by chtěli zrušit bezplatnou zdravotní péči. To, že v Modré šanci jsou napsány ještě bůhvíjaké příplatky, to je jen obcházení ústavy a zkreslená informace o tom, co chtějí dělat. Výslovně ani Modrá šance neřeší, že by chtěla změnit ústavní princip. Přímá platba je možná jen u toho, co není zdravotní péčí. Kosmetické zákroky - implantáty, zhubnutí, zesílení, zvětšení, zmenšení – to není zdravotní péče. Kosmetická chirurgie není věcí veřejného zdravotního pojištění, není z něho hrazena. V tomto ohledu to není tak, že by se u a. s. měly přímo platby vybírat.

 

M. Opálka:

Akciové společnosti či s. r. o., případně jiné obchodní společnosti, které už vznikly či které by vznikly při optimalizaci zdravotní sítě,  nemusí získat smlouvu na všechny činnosti. Mohou pak nějakou činnost provozovat za úplatu, případně při výběrovém řízení ztratit nějakou činnost.

Čili možnosti (přímých plateb) tady u o. s. jsou, kdežto u neziskových zdravotnických zařízení je to jinak – ta by měla mít jistotu, že činnost, která bude vyjmenovaná, bude ze zákona od zdravotních pojišťoven nasmlouvaná.

K daňové výhodnosti: každá výjimka by mohla být tunelem, tak jako jsme to poznali u LTO. Tak, jako na cigarety je jednotná cena, tak i na léky, které jsou na vybraném seznamu,  by měla být. Nemělo by to být problémem,  jak jsem zjišťoval přes ministerstvo financí, problém je v tom, které léky na seznamu to budou, to je předmětem velkého lobbingu. Jiná věc je, jak je to s DPH, to by muselo být plošné a se souhlasem EU.

 

M. Hoření:

Na závěr by měla mít slovo žena:

V tomto týdnu proběhla tisková konference ODS. S patřičným aranžmá představitelé ODS prezentovali svou Černou knihu hříchů ČSSD. Shodou náhod v těchto dnech vydává naše strana v péči a. s. Futura sborník afér ODS, nikoli hříchů. Doufám, že tuto informaci využijete i ve vašem zpravodajství.

Pravda, není to v takovém formátu a barvě, jako je kniha vydaná ODS, ale obsahem je to plně srovnatelné, samozřejmě v opačném gardu, protože hříšníkem je ODS.

(Jedná se o vydání sborníku Alternativy č. 22/2005, který je ke koupi na okresních sekretariátech KSČM. Toto číslo Alternativ obsahuje přehled nejvýznamnějších afér ODS za uplynulé roky, má název Aféry – průvodní jev kapitalismu, úvodním slovem opatřil místopředseda ÚV KSČM J. Dolejš – pozn.). 

 

Související článek: Zloděj volá "chyťte zloděje!"

 

    • Zvukový záznam TK (10.1 MB) 
    •  

      Autor: Tisková mluvčí ÚV KSČM Zdroj: Oddělení informací ÚV KSČM
      © KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena