Publikace: Kdo nám chce zatrhnout TTIPec?

Přihlášení

Transparentní účet
Centrální facebookový profil KSČM
Petice proti cizím armádám a základnám na území ČR
Občanská poradna
Připojte se k nám
Komise žen ÚV KSČM
Mladí komunisté

Anketa

test skryta anketa

1. tohle se mi libi   
2. nelibi   

Anketa

Volba předsedy

26%
Tristar   26%
23%
Maxipes   23%
23%
Danuška   23%
28%
Vojtěch   28%

Anketa

Volba předsedy

petr   
honza   
pepa   
ÚVODNÍ STRÁNKA | Odborné zázemí | Politika ve zdravotnictví

Politika ve zdravotnictví

Potřebná zdravotní péče pro všechny

Potřebná zdravotní péče pro všechny (9.11.2005)

Složitá situace, v níž se nalézá naše zdravotnictví, není záležitostí několika posledních let. Prakticky již od počátku transformace naší společnosti v 90. letech minulého století se potýká se značnými problémy. Ovšem je nutné podotknout, že místo, aby se řešily, stále více narůstají. V uplynulých týdnech a měsících se dokonce hovořilo o možnosti kolapsu zdravotnictví u nás - rozhovor s MUDr. C. Musilem.



Vláda v nedávné době schválila sérii opatření, která mají zdravotnictví stabilizovat. Patří k nim snižování nákladů na léky, zvýšení plateb za tzv. státní pojištěnce, odkup nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven a řada dalších. Ty jsou však spíše krátkodobého charakteru a více méně znamenají jen odklad vyhrocené situace o určitou dobu.

9. října 2005 se v Praze uskutečnila konference na téma Přístupy KSČM k řešení aktuální problematiky ve zdravotnictví v ČR pro období do voleb 2006, definování potřebné zdravotní péče pro všechny, kterou svolala komise sociální strategie ÚV KSČM prostřednictvím své odborné sekce zdravotnictví. Konference zdůraznila především, že problémy ve zdravotnictví je nutné řešit systémově. Systémové změny by se měly promítnout do všech navrhovaných novel zákonů a nových zákonů, které mají být a měly by být přijaty. Jde mj. o zákon o zdravotní péči, o zdravotnických zařízeních a veřejných službách ve zdravotnictví, o změnách v oblasti veřejného zdravotního pojištění. O některých návrzích systémových změn, jak je doporučuje KSČM, jsme hovořili s MUDr. Ctiradem Musilem, předsedou odborné sekce zdravotnictví komise sociální strategie ÚV KSČM.

Otázka: Zopakujme si, čím se konference konkrétně zabývala?

CM: V rámci odborné sekce zdravotnictví jsme se zabývali nejvážnějšími problémy, které sužují naše zdravotnictví, a vytýčili jsme celkem 17 oblastí zdravotní péče, jimiž je nutné se zabývat. Zároveň jsme navrhli i systémová opatření a postupy, které by měly situaci ve zdravotnictví pomoci stabilizovat. V nejbližším období, ještě před volbami, s nimi chceme předstoupit nejen před odbornou, ale i širokou veřejnost. Cílem je, aby obecné zásady navrhovaných opatření postupně dostaly konkrétní náplň a obsah. Mimo jiné zde zazněla i otázka jak definovat potřebnou zdravotní péči pro všechny. Tímto pojmem chceme nahradit stávající výraz standard.

Otázka: V čem se liší přístupy KSČM a jiných politických stran?

CM: KSČM zdůrazňuje, že zdravotnictví není možné zahrnout do tržních principů. Zejména proto, že zdraví a nemoc nejsou dobrovolnou záležitostí, a mají úzký vztah k lidskému životu. KSČM neuznává, aby docházelo k obchodování se zdravím. Naproti tomu pravicové strany, především ODS, požadují volný trh v této oblasti. Domníváme se, že zavedení tržního principu může výrazným způsobem ohrozit zdraví i život našich spoluobčanů.

Otázka: Hovořilo se i o tom, že místo několika zdravotních pojišťoven by stačila jediná, případně o zavedení systému jediného státního zdravotního fondu. Proč KSČM podporuje tento návrh?

CM: Větší počet pojišťoven,  než jedna,  nepřispívá k lepší zdravotní péči. Mezi pojišťovnami neexistuje klasický princip tržní soutěže a finanční prostředky na zajištění zdravotní péče jsou jimi stoprocentně přerozdělovány. Potom větší počet pojišťoven nemá praktický smysl. Navíc při existenci několika pojišťoven narůstají i finanční náklady na jejich provoz. Zdravotní fond, který by měl vzniknout, by jako jediný subjekt, měl schopnost regulovat počet jednotlivých zdravotnických zařízení. Stanovil by potřebný počet ordinací v příslušném oboru, v daném regionu. Více pojišťoven tuto možnost regulace nemá. Rozhodne-li se některá pojišťovna, že smlouvu s konkrétním zařízením nepodepíše, to však její rozhodnutí obejde tím, že ji podepíše s jinou pojišťovnou. Vzniká tak disproporce v oborech a regionech. Někde chybí potřebné lékařské obory, jinde je jich zase nadbytek. Ztrácejí se tím finanční prostředky, které jsou - při optimálním počtu stavu zdravotnických zařízení - pro jejich bezproblémové fungování nezbytné.

Otázka: Diskutuje se o potřebě úspor v systému toku peněz vybraných na pojistném...

CM: Úspory v systému toku peněz ve zdravotnictví musíme vidět v komplexu, v celé šíři. Zdravotní pojišťovny to je jen jedna část problému. Nejenže je jich více, ale navíc jde o soukromé subjekty, kterým je - při povinném zdravotním pojištění - občan nucen odevzdat státem stanovenou finanční částku. Protože jsou soukromé, chtějí a vytvářejí zisk. Takže část vybraného pojistného pojišťovna využije ve svůj prospěch, aniž by se celá tato částka pacientovi vrátila ve formě poskytnuté zdravotní péče.

Otázka: Zmínil jste se o celém komplexu...

CM: Pojišťovny nejsou jediné, které s balíkem peněz, vybraném na pojistném, hospodaří. Jsou to i farmaceutické firmy a výrobci zdravotnické techniky a zařízení. V zájmu odbytu svých výrobků, a tudíž i svého zisku, poskytují lékařům či vedoucím pracovníkům zdravotnických zařízení různé pobídky, které však nejsou financovány z ničeho jiného než z veřejných prostředků, jež tyto společnosti získají za prodané léky a zařízení. Přitom neexistuje žádná kontrola, jak získané prostředky využijí. Mohou z nich zaplatit dary, které lékaři dostávají, aby používali právě jejich přístroje nebo léky. Bývají to i luxusní zájezdy lékařů do zahraničí apod. Považujeme to za nesprávné, v podstatě i za podvod. Tímto způsobem se mimo zdravotnictví odvádějí peníze, které pacient musel povinně zaplatit. Přitom za ně nedostane celý objem zdravotní péče, kterou potřebuje.

Otázka: Vláda rozhodla o odkupu pohledávek zdravotních pojišťoven konsolidační agenturou v hodnotě 3,8 miliardy korun, a to na jejich oddlužení. Část lékařské veřejnosti tvrdí, že to není systémové opatření...

CM: Systémové opatření to opravdu není. Oddlužení je jen jednorázovým aktem. Neustálé doplňování financí do zdravotnictví nemá smysl. Zhruba 200 miliard korun, které zdravotnictvím u nás "protečou" za rok, jsou dostatečným množstvím financí. Jde však o to, aby tyto peníze neunikaly mimo zdravotnictví a nebyly používány na něco jiného, než na co byly vyhrazeny.

Otázka: Chybí systém kontroly a kontrolních mechanismů?

CM: Nejde o klasický systém kontroly. Podstata problému spočívá ve změně systému financování zdravotnictví, a to především vytvořením státního zdravotního fondu. Vyloučí se tím, aby si soukromý subjekt mohl ze zdravotního pojištění financovat položky, které pacientovi ve formě zdravotní péče nevrací zpět. Pojišťovny, jako soukromé subjekty, mají právo svůj zisk použít na cokoliv, například i v oblasti makléřství. Je to legální. Zde žádná kontrola nepomůže. Firmy prodávající léky, lékařské přístroje a zařízení, pokud dají lékaři určitou "pozornost" za to, že si nabízené výrobky zakoupí, je to opět nenapadnutelné. Neexistuje žádný, veřejně dostupný zápis o tom, že koupě byla uskutečněna na základě nějaké nemorální pobídky. Jde rovněž o legální únik toku peněz ze zdravotního pojištění. Změníme-li systém tak, aby k tomu nemohlo dojít, není nutné vytvářet nějaké zvláštní kontrolní mechanismy. Pokud by došlo k tzv. vytunelování státního zdravotního fondu, byl by to kriminální čin, který lze postihnout klasickou cestou trestního práva.

Otázka: Vytýčili jste heslo: potřebná zdravotní péče pro všechny. Dvě třetiny lidí u nás mají nižší příjem než je průměrná mzda. Nadstandardní lékařská péče je pro ně luxusem, kterou si nemohou dovolit...

CM: Místo původního označení standard navrhujeme používat pojem potřebná zdravotní péče pro všechny. Slůvko standard umožňuje označit z hlediska zdravotní péče cokoliv. Různá zdravotnická zařízení mohou do toho zahrnout odlišné léčebné postupy apod. Největším rizikem je možnost označení některých léčebných postupů a léků za nadstandardní, a tím je zařadit do placené péče. V rámci potřebné zdravotní péče pro všechny by neměly být zpoplatněny léčebné postupy, které člověk potřebuje k zajištění svého zdraví. Zpětný odraz spočívá v tom, že by pacient neměl mít problémy se zajištěním základní lékařské péče, protože u lékaře i v lékárně by tyto služby byly hrazeny z jeho povinného veřejného zdravotního pojištění bez přímé úhrady.

Otázka: Některé pravicové strany hovoří o tom, že je u nás tzv. bezbřehá péče o pacienty...

CM: Jde o problém, který nesouvisí pouze s úhradou péče za pacienty, ale i se sociální otázkou. Někteří lidé se nechávají zneschopnit, i když ve skutečnosti nejsou nemocní. Obvykle se to stává v případech rizika ztráty zaměstnání, nebo když zaměstnavatel své zaměstnance nutí, například v době slabých zakázek, aby si u lékaře nechali napsat neschopenku. Rovněž senioři, žijící sami doma, pokud se o ně rodina nepostará či nemůže postarat, raději se nechají také hospitalizovat. Obsazují akutní lůžka v nemocnicích i lůžka následné péče ve zdravotnických zařízeních. Je nutné vyvinout tlak na to, aby sociální problémy byly řešeny sociálním resortem.

Otázka: Často se také uvádí, že problémy kolem zdravotního pojištění vznikly soustavně rostoucí cenou za léky a jejich nadměrným předepisováním. Touto "černou dírou" unikají ze zdravotního pojištění miliardy...

CM: Za každého pacienta, kterého lékař eviduje v kartotéce, obdrží tzv. kapitační platbu, což je stálý měsíční příjem, ať již do jeho ordinace dochází (podle svých zdravotních potíží) častěji nebo méně často. Pro praktické lékaře je kapitační platba základem, v řadě odborných specializací je však systém postaven na bodovém ohodnocení. Navíc v některých specializacích se vyskytuje příliš mnoho ordinací. Z toho vyplývá i nadměrná preskripce (napsání receptu) léků.

Druhým případem je to, že firmy zvyšují ceny svých léků na maximum. Především díky tomu, že na některé léky mají monopol, a mohou ji tak vyšroubovat na jakoukoliv úroveň. Za třetí vyšší cenu dokážou udržet i tím, že lékaře pobízejí různými nemorálními pobídkami k tomu, aby předepisovali právě jejich léky. Lékař, který dostane od firmy konkrétní pozornost, bude předepisovat dražší léky, přestože by mohl předepisovat levnější.

Otázka: Vždy se uvádělo, že v určité kategorii léků existuje nejméně jeden, který je úplně hrazen ze zdravotního pojištění, a že pacient na něj nemusí nic doplácet. Přesto jsou předepisovány ty dražší...

CM: O tom, že pokud lékař nemá morální zábrany se dohodnout s farmaceutickou firmou, jsme již hovořili. Skutečně dochází k tomu, že předepíše dražší lék, přestože existuje levnější generikum s toutéž funkcí. Musíme si ale uvědomit, že v rámci jedné skupiny léků existují určité rozdíly. Základní látka, léčebný prvek, je podobný pro všechny ve skupině. Každý lék však obsahuje i další složky, které mohou u různých pacientů (podle organismu člověka a typu nemoci) způsobit odlišné reakce. Někteří pacienti k dobrému efektu léčby opravdu potřebují dražší lék a lékař jej tedy předepsat musí v zájmu pacienta.

Otázka: Konference se také dotkla otázky záchranné zdravotnické službě a systému první pomoci. Jaké je stanovisko KSČM k postupnému rušení pohotovostí v rámci regionů a tlaku na to, aby tato služba přešla na nemocnice?

CM: Jde o dvě různé záležitosti. Záchranná služba v současné době není natolik ohrožená, protože je vybudován integrovaný záchranný systém, a to na celém území ČR. Mohu rovněž potvrdit, že například leteckou záchranou službu má Česká republika jednu z nejlepších na světě. Problémem je však rušení pohotovostních služeb. Zejména těch, které dříve byly i v malých městech. Občan z malé vesnice se poměrně snadno v nočních hodinách nebo o víkendech a svátcích dostal k lékaři na pohotovostní službu, která fungovala i v řadě menších měst. Tyto pohotovosti jsou dnes rušeny, někdy i v bývalých okresních městech. Jako důvod se uvádí nedostatek financí na zabezpečení jejich chodu. Pohotovostní služba je dnes ve většině případů přenášena na nemocnice. Službu konající lékař v nemocnicích se musí především starat o pacienty, kteří jsou hospitalizováni a upoutáni na lůžko. Na ty, kteří přicházejí v nočních hodinách a potřebují ošetření, mu bohužel již tolik času nezbývá. V podstatě tak vykonává dvojí práci za jeden plat. Zrušením těchto pohotovostních služeb se podstatně zhoršila dostupnost lékařské péče pro občany v době, kdy mimo ordinační hodiny svého lékaře nutně potřebují lékařskou pomoc. Přetíženy jsou nejen nemocnice, ale i jednotlivé zdravotnické služby rychlé pomoci, věnující se převozu pacientů do a ze zdravotnických zařízení. U rychlé pomoci sanitky, které by měly převážet občany v ohrožení života, převážejí mnohdy i ty, kteří si dříve mohli dojít na pohotovost. I v této oblasti bychom měli hledat řešení, jak zabezpečit, aby pohotovostní služby nebyly rušeny.

Otázka: Jak jsme již uvedli, konference vytýčila 17 oblastí hlavních problémů ve zdravotnictví z pohledu KSČM. Můžete některé jmenovat?

CM: Sekce zdravotnictví připravila nebo ještě připraví konkrétní stanoviska, jak řešit situaci ve zdravotnictví. Za stěžejní body považujeme především systémovou změnu přerozdělování financí, a to v pojišťovnictví,  s cílem nahrazení několika pojišťoven jednou pojišťovnou nebo státním zdravotním fondem. Za druhé jde o kontrolu ceny léčiv, aby farmaceutické firmy nemohly zvyšovat cenu léků na neúměrně vysokou úroveň. Dále jde i o transformaci lůžkového fondu, která spočívá v úpravě poměru akutních lůžek a lůžek následné péče podle potřeb populace. Zejména by měly být odlišeny sociální lůžka od zdravotních. Krokem, který přinese úspory v budoucnosti, je i výrazný tlak na prosazování prevence a propagace zdravého životního stylu. Rovněž nutným opatřením je zvýšení pravomoci státu v řízení a kontrole celého zdravotnictví. Patří sem i některé další oblasti, o nichž budeme hovořit někdy později.

 

Autor: M. Svoboda Zdroj: HaNo, 7. 11. 2005, SEP
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena