Publikace: Kdo nám chce zatrhnout TTIPec?

Přihlášení

Transparentní účet
Centrální facebookový profil KSČM
Petice proti cizím armádám a základnám na území ČR
Občanská poradna
Připojte se k nám
Komise žen ÚV KSČM
Mladí komunisté

Anketa

test skryta anketa

1. tohle se mi libi   
2. nelibi   

Anketa

Volba předsedy

26%
Tristar   26%
23%
Maxipes   23%
23%
Danuška   23%
28%
Vojtěch   28%

Anketa

Volba předsedy

petr   
honza   
pepa   
ÚVODNÍ STRÁNKA | Odborné zázemí | Politika ve zdravotnictví

Politika ve zdravotnictví

Tisková konference KSČM na závěr celostátní konference KSČM ke zdravotnictví 9. října 2005

Tisková konference KSČM na závěr celostátní konference KSČM ke zdravotnictví 9. října 2005 (11.10.2005)

Na závěr celostátní konference KSČM ke zdravotnictví 9. října 2005 byla v salónku Magistrátu hl. m. Prahy uspořádána malá tisková konference, na níž místopředseda ÚV KSČM pro odborné zázemí J. Dolejš, europoslanec J. Maštálka a vedoucí sekce zdravotnictví komise sociální strategie ÚV KSČM C. Musil před novináři shrnuli podstatné výstupy z jednání konference.



Monika Hoření, tisková mluvčí ÚV KSČM:

Dobré odpoledne, vážení přátelé,

já jsem ráda, že můžeme dnes uskutečnit tiskovou konferenci na závěr celodenní celostátní konference KSČM ke zdravotnictví.

Na konferenci, která začala v 9 hodin a skončila cca před 20 minutami (cca v 15.30 h – pozn.), vystoupilo celkem 18 diskutujících, celkově se zúčastnilo 150 účastníků – lékařů praktiků, členů našeho odborného zázemí, členů ČSSD a SDS, poslanci, europoslanec a senátor.

 

Jiří Dolejš, místopředseda ÚV KSČM:

Já se pokusím to zformulovat stručně. Dobré odpoledne.

Pokud jde o informace, pak doplním, že dnešní konference, organizovaná odborným zázemí KSČM, byla otevřená odborné veřejnosti i představitelům jiných politických stran. Říkám to proto, že samotní lékaři zde byli v roli členů profesních komor a vědeckých společností, které se zabývají tématem zdraví člověka, a byli tam přítomni i např. členové sociální demokracie (z parlamentních stran) a Strany demokratického socialismu (z mimoparlamentních stran). Tím dokumentujeme otevřenost, protože se snažíme zejména témata, která se týkají veřejnosti, dělat na nadstranické úrovni. Koneckonců slouží tomu i takové instituce, jako např. konference typu Konference levicové jednoty (tzv. KOLEJE – pozn.).

Cíl této akce byl jednoduchý – my jsme se zdravotnictví věnovali opakovaně, akce nebyla nahodile aktuální podle toho, co se děje zrovna dnes na české politické scéně, i když to časově vyšlo dobře. Chtěli jsme to, co připravila sekce zdravotnictví MUDr. Musila, prodiskutovat s širším odborným a stranickým aktivem, abychom konkretizovali přístupy a shodli se na sjednoceném výkladu těchto hlavních problémů, čímž se dostávám k tomu, o čem byla řeč. Já jsem měl příležitost mít úvodní vystoupení, pak jsem vystupoval na závěr konference. Musím podtrhnout, že materiál, který je k dispozici, byl podpořen jako dobrý základ pro politiku KSČM ve zdravotnictví, bude konkretizován, doplněn a je využitelný jako propagační materiál pro zdravotnickou veřejnost.

Pak jsme se shodli na tom, že základem našeho přístupu je zachovat a dobudovat veřejný zdravotnický systém, který se opírá o veřejné zdravotní pojištění – to je 1. teze.

2. teze - pokud se v současné době dostává zdravotnictví do určitých problémů, protože zájmy klíčových představitelů jsou různé, tak je nutné podpořit resort v tom, aby byl schopen vyjednávat především se sektorem zdravotních pojišťoven, sektorem nemocnic (asociace nemocnic), výrobci léčiv a zdravotnického materiálu a zdravotního zařízení. Zde je nutné mít pevného člověka i do období před volbami, protože by se mohlo stát, že nejen, že se některé systémové kroky nedotáhnout do konce, ale prohloubí se nejistota a nefunkčnost zdravotního systému tak, jak, bohužel, dnes je. Z tohoto důvodu jsme se vymezili k některým nátlakovým akcím. Nedomníváme se, že zákony, které jsou ve sněmovně (zákon o zdravotním pojištění a zákon o zdravotnických zařízeních), se mají stahovat, naopak, to je způsob, jak systém dotvořit.

Pokud jde o navrhovaná opatření, to vnímáme jako opatření zmírňující současné problémy, ale je nutné k nim přistupovat systémově.

Poslední má poznámka – pokud jde o peníze: tak jde o to, aby se všichni účastníci shodli na tom, co je racionální, měli by se tedy dohodnout na ekonomické podstatě. Zdravotnictví nelze řídit bez peněz, chceme, aby

s. marková a j. dolejš
se do zdravotnictví přidalo. V současné době nelze řešit na úkor pacientů.

Diskutovala se také otázka, jak chápat naše striktní vymezení se vůči účasti pacientůjsme proti účasti pacientů, touto cestou nelze vytvářet prostor, který dosud plíživě vzniká. Pokud jde o pojištění, tak systém generuje rostoucí prostředky, „černé díry“ jsou ve špatně nastavené regulaci ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám i ve vztahu k fungování zdravotní péče (zmiňovala se např. výkonová vyhláška, která vede k extenzivnímu vykazování výkonů, a oblast lékové politiky, tj. nadměrná preskripce léků.) Předám slovo.

 

MUDr. Jiří Maštálka, europoslanec, člen výboru pro sociální otázky a zaměstnanost a člen výboru pro životní prostřední a zdravotnictví:

Byl jsem zde ve dvojí roli. Jako poslanec EP a také jako lékař. Obojí bylo pro mě zajímavé. (Celé vystoupení).

Bylo mi určeno, abych promluvil o tom, co dělá rámec české zdravotní politiky. A to jsou věci, které jsou určovány Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a jejím programem Zdraví 21.

Upozornil jsem na to, že již v blízké době přijdou referenční období, kdy bychom měli jako ČR, jako signatář tohoto programu, vyhodnotit, co jsme udělali v cílových programech v oblasti zdravého stáří nebo zdravého startu pro mladé lidi, vzdělávání odborníků ve zdravotnictví, dále tzv. ekvity, tedy spravedlnosti v dostupnosti zdravotní péče.

Dále jsem hovořil o konkrétních krocích, které se dějí na půdě EP a které se týkají ČR jako členského státu - veliké téma ochrany zdraví při práci, které je v posledních letech v ČR velmi opomíjeno a kde příslušnou směrnicí, která byla v uplynulém roce projednávána v EP, se budeme muset v ČR asi výrazně polepšit. To bude nepochybně dobré z hlediska ušetření financí, protože na léčení pracovních úrazů a nemocí a léčení následků vydává EU desítky miliard euro ročně.

Dalším tématem bylo zaměření na prevenci, i na takové věci jako je pomoc rozvojovým zemím nebo našim bezprostředním sousedům v boji s nemocemi, kterým se dnes říká „zapomenuté“ – např. malárie nebo „nezapomenutelné“ jako je AIDS a tuberkulóza, které se vyskytují výrazně ve státech s nízkou ekonomickou a sociální úrovní, např. na Ukrajině.

A jsou tedy na hranicích EU, to musí EU řešit a tím pomoci i sobě.

Třetí oblastí je dostupnost zdravotní péče, na úrovni EP se projednávala i zpráva o nerovnosti pohlaví v dostupnosti zdravotní péče.

Tím posledním, co jsem zmínil, je Rada Evropy, na což se zapomíná. ČR je 10 let členem Rady Evropy a ČR je také signatářem mnoha úmluv, které jsou závažné a které se týkají zdravotnictví. A kupodivu právní praxe v ČR je taková, že přestože by tyto úmluvy měly být nadřazeny českému právu, tak to tak není.

Chceme všechny tyto instituce – jak WHO a její náměty, tak EP a Radu Evropy a jejich právní normy využít k tomu, aby se to zásadní, k čemu má zdravotnictví sloužit, naplnilo: aby se zásadním způsobem zlepšil zdravotní stav českého obyvatelstva, což se zatím neděje.

 

M. Hoření:

Po vás, pane europoslanče, vystupovala paní poslankyně Soňa Marková, její vystoupení zašlu novinářům mailem. Paní poslankyně je garantem poslaneckého klubu KSČM pro oblast zdravotnictví. Její vystoupení bude zpřístupněno na webových stránkách KSČM.

 

MUDr. Ctirad Musil, předseda sekce zdravotnictví komise sociální strategie ÚV KSČM:

Definice potřebné zdravotní péče pro všechny – nosné pro program KSČM pro zdravotnictví:

Zde nám šlo zejm. o to, že doposud byly ve zdravotnictví používány výrazy „standard“, „nadstandard“, případně “nestandard“.

My se domníváme, že tento výraz – standard - nebyl příliš šťastný, protože je snadno manipulovatelný, lze do něho dosadit cokoli podle toho, z jakého pohledu se na tento problém díváme. Domníváme se že výraz „standard“ lze snadno upravovat, není těžké označit jakoukoli péči za nadstandardní (nestandardní), tudíž usoudit, že není třeba ji poskytovat.

Proto byl námi zaměněn „standard“ za „potřebnou zdravotní péči pro všechny“.

Jak definujeme potřebnou péči pro všechny?

Stav, kdy pacient dostává veškerou péči, která vede k maximálnímu zlepšení či udržení zdravotního stavu, nebo aspoň zmírnění utrpení umírajícího v případě, že není možné vyléčení či udržení zdravotního stavu, a to na nejvyšší úrovni, kterou současná lékařská věda a současné technické a finanční prostředky umožňují.

Naopak za nepotřebnou zdravotní péči považujeme tu, která nevede k zlepšení péče, nevede ke zlepšení léčení a nevede k lepším výsledkům. Zejména se jedná o nadměrnou preskripci léků, používání luxusních materiálů, drahé hotelové služby při hospitalizaci, které se netýkají základního komfortu pacienta.

Těchto cílů chceme dosahovat pomocí změn a úprav ve financování zdravotnictví a také ve změně jeho organizace.

Co se týče financování zdravotnictví, rozhodně nám nejde o navyšování prostředků, které by byly vlévány do zdravotnictví. 200 miliard korun, které každoročně projdou zdravotnictvím, považujeme za dostatečnou částku, domníváme se, že není tato částka dobře rozdělována, mnoho prostředků z tohoto „balíku“ odchází mimo zdravotnictví do soukromé sféry. Zejména nám vadí přílišné převádění zdravotnictví do soukromé sféry, soukromá firma musí odvádět část svého příjmu jako zisk, neboť to je podstatou její existence. A tudíž z těchto 200 miliard korun je odváděna velká část i na činnosti, které nesouvisí s léčbou pacienta.

c. musil
Zejména nám jde o struktury pojišťovnictví, jde nám o práci firem farmaceutických nebo těch firem, které poskytují technické zázemí zdravotnictví.

Dále nám jde i o restrukturalizaci lůžkového fondu, zejména ve vztahu k akutním lůžkům nebo lůžkům následné zdravotní péče.

Ve svém koreferátu jsem mluvil rovněž o problému, že zdravotnictví vynakládá značné množství prostředků na výkony, které ve své podstatě nejsou zdravotnické, ale řeší špatné sociální situace lidí, kteří falešně utíkají do nemocnosti, a to i nedobrovolně. Řada lidí je považována za simulanty, jsou to však nedobrovolní simulanti. Je to utíkání před samotou, před nezaměstnaností, před psychickými problémy, před tíživou sociální situací, před problémy stáří u seniorů. Nejedná se však o nemoc. Toto by měl správně řešit resort sociálních a pracovních záležitostí, obecní úřady apod.

To je zhruba vše k načrtnutí problémů. Tato problematika byla projednána v mém vystoupení více podrobně, pokud by byl zájem, mohu rovněž předat svůj referát.

 

Otázka novinářky:

Ve vystoupení pana Dolejše padlo, že by zdravá výživa, zdravé potraviny, dietní potraviny mohly mít nižší DPH. Máte na mysli nějakou vaši poslaneckou iniciativu?

 

J. Dolejš:

Trend sbližování DPH v Evropě je zřejmý. Myslíme si, že potraviny, které jsou zdravé, popř. které mají dietetickou funkci, by měly být takto nepřímo podporovány. Může se stát, že až dáme tento podnět naší daňové sekci (ve Velké Británii existuje např. nulová sazba na potraviny), můžeme zvážit. Prosadit politiky takovou věci, je tak obtížné, že je to nutné dobře zvážit. V každém případě by měly být tyto produkty podporovány, a to nepřímo, tedy daňově. Může podpora směřovat i směrem k výrobcům těchto potravin, „odpustky“ z přímých daní.

 

Otázka novináře:

(Dotaz špatně slyšitelný – zhruba ve smyslu, jaký je názor KSČM na aktuální stávku lékařů 6. října a tlak na ministryni zdravotnictví k odstoupení).

 

J. Dolejš:

Tuto věc nemáme projednánu na úrovni vedení strany či vedení klubu. Proto jen můj osobní názor, který je takový, že bychom neměli eskalovat situaci ve zdravotnictví, to sklouzává do osobních útoků, zpochybňování ministryně zdravotnictví, problém se však kumuluje dlouhodobě.

I když my nechceme být ti, kteří budou chránit sociálnědemokratické ministry, tak si myslíme, že by takováto debata ke zklidnění nepřispěla.

Demonstraci lékařů 6. října jsem nepovažoval za šťastnou. Minimálně jeden pozitivní efekt však měla: lékaři se sešli s ministryní a určité debaty byly nastartovány. A pokud by nemělo pokračovat to negativní, co v té akci bylo, tak to je ona politická účelovost. Když se sedí u jednacího stolu, tak se nechají snášet argumenty. Nejpozději v úterý ráno (11. října 2005 – pozn.) budeme o tom rozhodovat.

 

M. Hoření:

Končím tiskovou konferenci.

 

Autor: Tisková mluvčí ÚV KSČM Zdroj: Oddělení informací ÚV KSČM
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena