Publikace: Kdo nám chce zatrhnout TTIPec?

Přihlášení

Transparentní účet
Centrální facebookový profil KSČM
Petice proti cizím armádám a základnám na území ČR
Občanská poradna
Připojte se k nám
Komise žen ÚV KSČM
Mladí komunisté

Anketa

test skryta anketa

1. tohle se mi libi   
2. nelibi   

Anketa

Volba předsedy

26%
Tristar   26%
23%
Maxipes   23%
23%
Danuška   23%
28%
Vojtěch   28%

Anketa

Volba předsedy

petr   
honza   
pepa   
ÚVODNÍ STRÁNKA | Odborné zázemí | Politika ve zdravotnictví

Politika ve zdravotnictví

Tisková konference KSČM 29. září 2005 - ke zdravotnictví

Tisková konference KSČM 29. září 2005 - ke zdravotnictví (8.10.2005)

Ve čtvrtek 29. září 2005 se v Poslanecké sněmovně konala tisková konference k aktuálním názorům KSČM na vývoj v resortu zdravotnictví, na níž vystoupili experti KSČM - poslanci Soňa Marková, Jiřina Fialová a Petr Braný.



Monika Hoření, tisková mluvčí ÚV KSČM:

Dobré dopoledne, vážení přátelé,

zahajuji tiskovou konferenci KSČM, na níž jsem pozvala tři poslance, jejichž zařazení do sněmovního výboru či odbornost v rámci klubu zastupitelů v krajském zastupitelstvu předjímá téma: zdravotnictví a jeho aktuální problémy. Hosty jsou poslankyně a členky odborné sekce zdravotnictví komise sociální strategie ÚV KSČM Mgr. Soňa Marková, členka výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, a Jiřina Fialová, členka ústavně-právního výboru a středočeská zastupitelka. Pozvání přijal i dr. Petr Braný, člen rozpočtového výboru PS a jihočeský krajský zastupitel.

Při posledním, zářijovém zasedání PS bylo přehlasováno 107 hlasy prezidentské vetozákonu o ochraně veřejného zdraví  (novela zákona č. 258/2000 Sb.), které obsahuje známý blokační paragraf o zákazu převodu příspěvkových organizací – krajských nemocnic – na obchodní společnosti.

Dnešní téma bude ve všech souvislostech probíráno na celostátní konferenci KSČM, která se připravuje na příští neděli 9. září. O pozvánku požádám paní poslankyni Markovou.

K dispozici máte tiskovou zprávu, která je výtahem materiálu o zdravotnictví, schváleného 15. července na zasedání Výkonného výboru ÚV KSČM. Text je k dispozici na www v sekci Média a informace–Info z VV.

 

Soňa Marková, poslankyně, členka výboru pro sociální politiku a zdravotnictví:

Hezké dopoledne,

co se týká pozvánky, tak vám k ní řeknu tolik:

K pozvánce na celostátní konferenci KSČM ke zdravotnictví:

Celostátní konference KSČM ke zdravotnictví se koná ve velkém sále Magistrátu hl. m. Prahy, Mariánské nám. 2, Praha 1, tématem je řešení problémů českého zdravotnictví do voleb v roce 2006 a dále by se tato konference měla zabývat definováním potřebné zdravotní péče pro všechny. Na této konferenci by měli být přítomni poslanci, zastupitelé a funkcionáři KSČM, ale samozřejmě také levicoví odborníci, kteří mají k názorům KSČM velmi blízko. Jde o to, abychom se s touto problematikou seznámili, abychom se zamysleli i nad přístupy KSČM k této problematice zdravotnictví a abychom pomohli najít východiska z této nelehké situace. Zároveň abychom jasně řekli, co KSČM ve zdravotnictví chce, o co bude usilovat a čím se přístupy KSČM liší od přístupů dalších politických stran, ať už to je ČSSD nebo ODS. Konkrétní jména významných osobností, které se mají zúčastnit této celostátní konference, jsou tato: zdůrazním především poslance za KSČM a místopředsedu ÚV KSČM Jiřího Dolejše, europoslance Jiřího Maštálku, odborníka na zdravotnictví pana Ivana Davida, prof. Pavla Kunu (související rozhovor s prof. MUDr. Kunou, CSc.,  Ústava zajišťuje každému právo na bezplatné ošetření na základě zdravotního pojištění - pozn.) a další osobnosti, které se zabývají problematikou zdravotnictví. Tolik pozvánka na tuto významnou akci – 9. října, neděle, 9.00 hodin, zasedací sál Magistrátu hl. m. Prahy.

 

Obecně ke zdravotnictví:

Nyní každým dnem můžeme sledovat vývoj kolem otázek zdravotnictví a především požadavky lékařů a zdravotních pojišťoven. Podle mého názoru není podstatná osoba ministra, v tomto případě ministryně, ale

tk 290905
problém je v dlouhodobém systémovém neřešení problémů zdravotnictví. Přitom jde o velké peníze. Ministerstvo letos rozděluje kolem 8 miliard korun, pojišťovny kolem 166 miliard. Už z těchto čísel vyplývá, kdo určuje zdravotnickou politiku v ČR. My navrhujeme stabilizaci tohoto systému tím, že se musí „ucpat díry“, jimiž peníze unikají z tohoto systému. Prostředky plynoucí do zdravotnictví budou vždycky limitované, proto je třeba hledat ekonomické a právní mechanismy, které donutí subjekty, které na zdravotnictví profitují, mnohdy až parazitují, aby vracely peníze zpět do tohoto systému.

KSČM chápe zdravotnictví jako veřejnou službu, nikoli kšeft. Je třeba, aby stát konal ve státním zájmu. Problémy s financováním zdravotnictví jsou všude, nejen v ČR. Vypadá to, že naší specialitou, specialitou ČR je zpolitizovat tento problém, zneužívat problémy k politickým účelům. Přitom jako by se vytrácel zájem o samotného pacienta. Vnímáme velmi významně současný problém kolem plateb pojišťoven a lékařů. Současný systém je skutečně špatně nastaven, neexistují účinné kontroly, obrovským způsobem rostou výdaje na lékařskou techniku – meziročně o 14 %, léky – o 12 % a smluvní politika pojišťoven je značně neprůhledná. To je stanovisko nebo pohled KSČM k této problematice. Beru to jako úvod do problému a pokud budou dotazy, ráda na ně odpovím.

 

M. Hoření:

V úvodu jsem zmínila, že právě další dva naši hosté – kromě toho, že paní poslankyně Fialová je zaangažována v odborném zázemí, v sekci zdravotnické -  jsou specialisté na problematiku krajských nemocnic z titulu člena krajského zastupitelstva.  Prosím oba, aby se vyjádřili k situaci po privatizace nemocnic ve svém kraji, tedy Středočeském a Jihočeském.

 

Jiřina Fialová, poslankyně, členka ústavně-právního výboru, středočeská krajská zastupitelka:

Hezké dopoledne.

Já půjdu rovnou k věci:

Středočeský kraj převzal 22 příspěvkových zdravotnických organizací a v současné době mu zbylo pouze 6. Nejdříve byly ustanoveny oblastní nemocnice – a. s. (Příbram, Kladno, Kolín, Mladá Boleslav a Benešov), dalších 11 zdravotnických zařízení, nemocnic, LDN a dalších bylo nabídnuto k prodeji nebo k pronájmu. Vzhledem k tomu, že v parlamentu prošel opakovaným hlasováním dnes už citovaný zákon (novela zákona č. 258/2000 Sb. – pozn.), jenž obsahuje blokační paragraf - zákaz převodu příspěvkových organizací na obchodní společnosti, rada kraje zrušila výběrové řízení na zájemce o prodej či pronájem a rozhodla, že oněch 11 zdravotnických zařízení zařadí, převede do stávajících a. s. Tím pádem nemocnice už nemohly sloužit svému záměru a tyto příspěvkové organizace byly zrušeny.

Akciová společnost je ale podnikatel, který podle zákonné úpravy se zabývá soustavnou činností prováděnou samostatně vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost za účelem dosažení zisku. První zpráva o tom, jak také chtějí tyto a. s. realizovat zisk, je příklad z Příbrami, kde na posledním zasedání náměstek hejtmana a člen dozorčí rady sdělil, že nemocnice má dostatek personálu, takže 200 zaměstnanců bude propuštěno. Uvažují o tom, že zruší infekční oddělení, neboť je finančně nákladné. Středočeský kraj má v současné době jen dvě infekční oddělení, a to v Mělníku a v Příbrami. Nedovedu si představit, jak pro milión obyvatel může stačit jen jedno infekční oddělení.

Další problém je to, že když máme 5 oblastních nemocnic a některá další zdravotnická zařízení – např. v Příbrami, LDN Prčice, Nemocnice Rakovník, Třebotov a další, dovedu si představit, že management přijde na to, že má 3 - 4 interny, 3 - 4 chirurgie, a tak bude rušit další oddělení. Určitě neméně důležité je také to, že akciovka nasazuje platy, nikoli tarifní, ale dle toho, jak uznají za vhodné. Stává se, že zdravotní sestry a lékaři mají podstatně nižší platy, než v ostatních nemocnicích. Nejhorší na tom asi je – a zdá se mi, že pan hejtman, který sliboval spolu s dalšími zastupiteli, že bude dodržovat zákon - že hejtman těmito  kroky nepostupuje. Jako příčinu krize ve zdravotnictví vidím to, že je stále větší rozpor mezi rostoucími cenami nových technologií a limitem výdajů na zdravotnictví. Nevidím však cestu z toho, kterou hlásá ODS, aby úspory ve zdravotnictví šly za pacientem. Určitě je nutné, aby bylo celé financování zdravotnictví přehodnoceno a hrazeno jinak.

tk 290905
Jinak se chci zmínit o tomto: Asi každý z nás chodí k zubnímu lékaři. Zubní lékařka se mě zeptala, co nás napadlo, že děti nechodí na preventivní zubní prohlídky se svou třídou. Když jsem po tom pátrala, protože jsme to v parlamentu nijak neměli, neprojednávali, dozvěděla jsem se, že Stomatologická komora zrušila u VZP, aby tato služba byla hrazena. Podle zubních lékařů z celé třídy pouze 2 – 3 děti jdou v doprovodu rodičů na preventivní prohlídku. Dříve preventivní zubní prohlídka dětí stála 40 korun (byla hrazena VZP), nyní ji hradí v ceně jako u dospělého, tj. 260 korun. Myslím, že tímto směrem by se naše zdravotnictví také nemělo ubírat.

 

M. Hoření:

Sama mám malé dítě, takže potvrzuji to, co říkáte, paní poslankyně. Je to z mé strany spontánní reakce. Všichni si pamatujeme, jak jsme chodili se svými školními třídami nejen na preventivní stomatologické prohlídky, ale také na prohlídky k dětské lékařce. Tehdy rodič mohl jíž v klidu do zaměstnání, lékařskou prohlídku zajistila škola. Dnes si musí rodiče udělat čas na to, aby mohli doprovodit své dítě na prevenci. To jsou důkazy „zlepšení“ zdravotní péče v ČR.

 

Petr Braný, poslanec, člen rozpočtového výboru, zastupitel Jihočeského krajského zastupitelstva:

Příjemný den,

naváži na to, o čem hovořila J. Fialová – tedy na ekonomickou situaci nemocnic:

Problém základní vidíme v tom, že u nás – platí to obecně a zvláště pro zdravotnictví - vždy byla nízká hodnota práce, platilo to i za socialismu, platí to i nyní. Způsob přerozdělování se změnil a nízká hodnota práce i ocenění zůstala, to se i v tomto režimu dále drží. Tj. lidé mají přiměřeně nízké mzdy a nejsou schopni si kupovat nadstandard. Přiblížím to slovy prof. Pafka, který říká: My zavádíme něco nového, ale doufejme, že nebudeme stejnými „průkopníky“,  jako jsme byli v kupónové privatizaci. Nikde ve světě nejdou touto cestou. Profesor  Pafko k tomu dodává, že ekonomika zdravotnictví je porodem, za porod je honorována nemocnice výkonem v hodnotě zhruba 1500 korun, ale je-li to cizinka, pak se platí skutečná hodnota (7,5 tisíc korun). My do nerovných ekonomických podmínek chceme zavádět jasná ekonomická pravidla. To musí být provázeno kolapsem a musí to někde „narazit“.

V tomto coby člen rozpočtového výboru vidím základní problém a vidím v tom i to, na co chtějí lékaři upozornit: není plně pokryt náklad za pojištěnce státu. Stát platí 36 miliard za své pojištěnce – absolventy, důchodce, děti, nezaměstnané, vězně, zaměstnance svých organizací apod. - aby se problém vyřešil, bude třeba nejméně 10 miliard na povýšení těchto plateb od státu. Dnes platí stát za 1 státního pojištěnce 480 korun měsíčně, což nedělá ani 6000 korun ročně a je vykazován průměr čerpání 15 900 Kč na 1 pojištěnce. To je roční propad 10 000 korun ročně, který se nám bude stále vracet. Je to otázka úspornosti z hlediska činnosti VZP, z hlediska cenových a lékových politik, ale toto saldo se musí pokrýt. To je má výtka vůči státnímu rozpočtu, jehož deficit se snižuje, čímž se chlubí vládní koalice. Není však v tomto snížení deficitu ono řešení tohoto prohlubujícího se deficitu financování státních pojištěnců. A z volné debaty s lidmi z ministerstva financí i s panem ministrem je nabíledni, že se musí postupně dostat další peníze.

Odvolání paní ministryně nic neřeší. Stávku lékařů, která je plánování na 6. října, vidím velmi citlivě. Lékaři na ni mají plné právo. Avšak u nás, v pohraničí a jinde v okrajových částech republiky, je to problém veliký. Ve velkém městě, když se zavře ordinace na půlden, tak se nic nestane. Ale v malém městě, kde je většina státních pojištěnců,  je to problém. Kdyby nebyl lékař, je v těchto lokalitách velké ohrožení života.

Druhý problém je platba za výkon, kdy stejný výkon v ordinaci nemocnice je ohodnocen počtem bodů stejným jako u soukromého lékaře. Ale soukromému lékaři zdravotní pojišťovny platí o 18 procent více za bod, tzn. na 100 milionech výkonů je hned 18 milionů korun rozdílu mezi ordinacemi v nemocnici a ordinacemi soukromých ordinacích (v neprospěch nemocnic – pozn.).  Proto my vynakládáme určitý tlak na to, aby výběrová řízení na ambulantní péči byla tomuto podřízena. O tom se hovořilo i na úrovni našeho Jihočeského kraje, kdy máme 500 milionů výkonů u soukromých lékařů a nižší výkony máme ve velké nemocnici v Budějovicích. Např. v Plzni mají 3násobné výkony v nemocnicích a méně mimo. Hledá se poměr. To jsou cesty, které budou řešeny.

Jinak klub zastupitelů Jihočeského kraje byl iniciátorem té myšlenky využít zákona o krajích a požádat ministra vnitra, aby pozastavil realizaci usnesení krajského zastupitelstva a nyní je to v posuzování pana ministra. Vidím velmi složitou situaci před námi, musíme bez politických půtek zasednout za jeden stůl a říci si, co jsme

tk 290905
ochotni na toto pojištění dát. Vedou se diskuse o tom, že když chce mít lékař praxi, proč má mít zadarmo smlouvu s pojišťovnou apod. I další diskuse se vedou. Takové diskuse musí proběhnout.

Lékaři vzali stávku 6. října velmi vážně. Dnes jsme dostali tisk (vládní návrh zákona), který řeší zdravotnická zařízení. V jednom paragrafu je navrženo, že by se vypověděly do 2 let všechny smlouvy mezi lékaři a pojišťovnou a celý proces by byl v kompetenci krajů. To by rozhodně vzbouřilo veřejnost, lékaři na to jistě budou reagovat ve stávce.

 

M. Hoření:

Děkuji, pane poslanče, za provázání s rozpočtovým výborem, jehož jste členem. Přátelé, prostor pro vaše otázky.

 

Dotaz novinářky:

Chci se zeptat paní poslankyně Markové: KSČM bude usilovat o stabilizaci celého systému a současně o „ucpávání děr“. Takže otázka – jak a kde ucpat díry a kde se peníze nejvíce ztrácejí?

 

S. Marková:

Já si myslím, že víceméně plyne z našich odpovědí, že nastala spousta věcí, není jen jedno opatření, které by celou záležitost řešilo. Je to celý soubor problémů. Úplný recept, jak odstranit, všechny neduhy, nemá nikdo. Nicméně se problémy musí řešit komplexně. Velmi významným problémem jsou zdravotní pojišťovny. Konkurence zdravotních pojišťoven, která je v určitém smyslu neopodstatněná – 100 procent prostředků se přerozděluje přes zdravotní pojišťovny. K tomu by mohlo přispět konstituování jen jedné zdravotní pojišťovny. Další úspory by měly nastat v lékové politice, tzn. nárůst výdajů na zdravotnické prostředky a na léky je v určitém smyslu neopodstatněný. Dále bodový systém – není v pořádku. Pokud by se podařilo nebrat politicky, ale tak, aby se rozhodovalo ve prospěch pacienta, neboť Ústava zajišťuje, že potřebná péče by měla být hrazena z pojištění. Stát nese za zdravotnictví zodpovědnost a měl by chránit zájmy občanů ČR. Zdravotní pojišťovny se chovají jakoby hodně samostatně, rozhodují o vytvoření o síti zdravotnických zařízení (to by mělo být formou zákona, připravuje se). Nový zákon by měl doplňovat již Poslaneckou sněmovnou  schválený (znovu vrácen do 2. čtení) zákon o neziskových zdravotnických zařízeních.

 

P. Braný:

V roce 1993 to bylo 5 miliard na léky a roce 2004 již 45 miliard (a za 20 miliard si koupili léky lidé.) Nyní nastává otázka posouzení poměru růstu, zdali je to pouze v kvalitativním posunu nebo je to vyvoláno pouze snahou o co největší obrat. Tato oblast byla dosti garantována státem, lidé byli ochotni si připlácet. Dnes je to velmi výhodný byznys.

 

J. Fialová:

Další černou díru vidím v tom, že byly privatizovány vedlejší provozy, vše, co se netýká ošetření pacientů – prádelny,  vyvařovny, úklid, hlídání objektů , tak se minimálně o 100 procent tyto náklady zvedly, pokud jsou zajišťovány dodavatelsky. To jsme viděli i u mnoha průmyslových  podniků, že privatizací těchto vedlejších provozů došlo ke krachu celého podniku.

 

S. Marková:

Zkonkretizuji to, co zde říkal Petr Braný, tedy to, co uskutečnili zastupitelé Jihočeského kraje:

Byl podán návrh na pozastavení výkonu rozhodnutí  usnesení Zastupitelstva Jihočeského kraje (viz dále pod čarou - pozn.) podle paragrafu 184 odst. 1 zákona o krajích č. 129/2000 Sb. Tento návrh na pozastavení výkonu rozhodnutí zastupitelstva se týkal převodu nemocnic. V podání se zdůvodňuje, že založením obchodní  společnosti, tedy podniku, a vložením majetku kraje, do něhož byla investována veřejná podpora,  se děje to, že do podniku přechází i tato dříve poskytovaná veřejná podpora.

Veřejnou podporu je nutno chápat ve smyslu judikatury Evropského soudního dvora jako jakoukoli podporu poskytnutou podnikům, kterou by tyto podniky nezískaly v normálním průběhu podnikání. Je jasné, že kraj jako vlastník majetku, do něhož byla vložena veřejná podpora, se vložením svého majetku do obchodní společnosti také stává poskytovatelem veřejné podpory a poskytovatel veřejné podpory je povinen informovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o všech programech veřejné podpory. Z celého právnického rozboru plyne, že Jihočeský kraj, ale ani kraje předtím, které již převedly své nemocnice na obchodní společnosti, tak neučinily, takže tím pádem se dostávají tyto kraje i do rozporu s evropskou judikaturou,  a to vzhledem k tomu, že ČR je členem EU, nabývá celá záležitost mnohem většího rozsahu.

 

M. Hoření:

Končím tiskovou konferenci a těším se na setkání na tiskové konferenci v neděli 9. října v salonku Magistrátu hl. města Prahy po skončení celostátní konference ke zdravotnictví. 

 


List ministru Bublanovi s návrhem na pozastavení rozhodnutí jihočeského zastupitelstva

Podnět k pozastavení výkonu rozhodnutí Zastupitelstva Jihočeského kraje o transformaci nemocnic z příspěvkových na akciové společnosti podal prostřednictvím místopředsedy Poslanecké sněmovny Vojtěcha Filipa ministrovi vnitra Františku Bublanovi na základě zákona o krajích č. 129/2000 Sb. zastupitel KSČM a místopředseda kontrolního výboru jihočeského zastupitelstva JUDr. Luboš Dvořák.


Autor podnětu se obrací na ministra, jako na orgán státu příslušný dle zákona o krajích, aby pozastavil účinnost šesti usnesení jihočeského zastupitelstva z 13. září týkajících se změny právní formy okresních nemocnic Český Krumlov, Písek, Prachatice, Jindřichův Hradec, Strakonice a Tábor z příspěvkových organizací Jihočeského kraje na samostatné akciové společnosti.

Příslušná usnesení jsou totiž dle něho v rozporu se Smlouvou o zřízení Evropských společenství (čl. 92, 93 a 94), Dohodou o přidružení ČR k EU (čl. 64), Rozhodnutím Rady přidružení ES a ČR č. 1/1998, Nařízením Rady 659/1999/ES, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES, a ustanovením - 5 zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory.

Nerespektováním povinností stanovených ve výše uvedených předpisech se tak mělo zastupitelstvo dopustit v podstatě i porušení ustanovení - 17 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (povinností pečovat o zachování a rozvoj majetku kraje, resp.,  že kraj je rovněž povinen majetek chránit před poškozením, zničením, odcizením nebo zneužitím). Kromě toho se zastupitelstvo mělo dopustit i porušení ustanovení - 18 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, a to povinnosti vyvěsit záměr 30 dní před rozhodnutím na úřední desku.

Zastupitelstvo mělo porušit smlouvu o Zřízení Evropského společenství a rozvíjející směrnice pro uplatnění ustanovení o státní podpoře zejména tím, že nemocnice jako subjekty veřejného práva obdržely v nedávné minulosti (tj. před i po datu vstupu ČR do EU a současně ve lhůtě 10 let před tímto rozhodnutím), výrazné dotace od státu v souhrnné výši stovek milionů Kč. Jejich poskytnutí tehdy bylo v souladu s právem EU, neboť byly poskytnuty příspěvkovým organizacím a nikoli podnikům, jimž poskytování veřejné podpory Smlouva o ES zakazuje. Současným převodem příspěvkových organizací na obchodní společnosti (akciovky - tj. subjekty soukromého práva dle EU), ale došlo fakticky k veřejné podpoře těchto soukromých subjektů. K legitimitě této podpory je však dle EU nutné předchozí projednání kroků s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, resp. s odpovědnými orgány EU, což však splněno nebylo. Přitom sankcí za toto porušení legislativy může být vrácení všech dotací včetně penále a úroků. Kraj tedy vystavil nemocnice riziku této sankce, která by měla za následek vysoké náklady a ztrátu majetku kraje, možná i vyhlášení konkurzu na nemocnice.

Jak Dvořák v několikastránkovém rozboru dokumentuje, poskytování takovýchto podpor nemocnicím by bylo legální pouze nemocnicím ve formě veřejnoprávních organizací a nikoli podniků. Připomíná, že příspěvková organizace kraje či státu není podnikem, dovolává se judikatury Evropského soudního dvoru ohledně definice veřejné podpory, vyvozuje, že kraj se právně stal poskytovatelem veřejné podpory, z čehož mu vyplynuly určité povinnosti, a dokládá též právní potvrzení existence společného trhu EU v oblasti poskytování zdravotní péče, z něhož vyplynula krajským orgánům povinnost konzultovat transformaci s Úřadem pro hospodářskou soutěž a Evropskou komisí.

Konstatuje rovněž, že zastupitelstvo bylo na uvedené právní nesrovnalosti opakovaně upozorněno, ale přesto - tj. vědomě - porušilo své zákonné oprávnění a povinnosti. Autor proto v závěru shrnuje, že byly naplněny zákonné podmínky pro pozastavení výkonu uvedených transformačních rozhodnutí.

(autor: kruz, zdroj: Haló noviny 24. září 2005)

 

Autor: Tisková mluvčí ÚV KSČM Zdroj: Oddělení informací ÚV KSČM
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena