Rychlý kontakt

Komunistická strana Čech a Moravy
Politických vězňů 9
111 21  Praha 1

tel.: 222 897 111
e-mail: info@kscm.cz

Publikace: Kdo nám chce zatrhnout TTIPec?

Přihlášení

Transparentní účet
Centrální facebookový profil KSČM
Petice proti cizím armádám a základnám na území ČR
Občanská poradna
Připojte se k nám
Komise žen ÚV KSČM
Mladí komunisté

KSČM v krajích

 

ÚVODNÍ STRÁNKA | Odborné zázemí | Bytová politika

Bytová politika

Každý má právo na přiměřené a kvalitní bydlení za dostupnou cenu

(28.3.2008)

Sociální bydlení. To bylo hlavní téma nedávné Mezinárodní konference o sociálních aspektech bydlení. Zazněla na ní řada velmi zajímavých vystoupení. Navíc jsme na ní získali kvalitní podkladové materiály vycházející z české i mezinárodní zkušenosti odborníků.

 



Místopředseda Sdružení nájemníků (SON) ČR Milan Taraba, člen předsednictva České společnosti pro rozvoj bydlení, který jako expert na bytovou problematiku v naší republice je rovněž členem výkonného výboru Mezinárodního svazu nájemníků (IUT), uvedl, že k formulování cílů, týkajících se sociálního bydlení, a následné přípravě a přijetí kvalitního zákona o sociálním bydlení u nás, je nezbytné prozkoumat a vyhodnotit tři následující oblasti:

  • Definice sociálního bydlení by měla stanovit kritéria pro určení dělicí čáry mezi sociálním bydlením a soukromým bydlením. Potřeba sociálního bydlení se vyvinula v důsledku neschopnosti trhu s byty reagovat na všeobecné potřeby bydlení v celé Evropě. Jak je tomu u nás? Je stejně důležité řešit roli sociálního bydlení v rámci kontextu politické odpovědnosti?
  • Řízení sociálního bydlení, zvláště vztahů mezi veřejnými orgány od státu až po obec, poskytovateli sociálního bydlení, domácnostmi a soukromým sektorem. Základem je jasné rozdělení povinností mezi účastníky, které zahrnuje oblast financování, rozvoj, vlastnictví a správu nemovitostí sociálního bydlení.
  • Vývoj udržitelné státní politiky v oblasti sociálního bydlení by měl vzít v úvahu finanční udržitelnost, kvalitu a standardy poskytovaných služeb (včetně energetické úspornosti), sociální a teritoriální složení obyvatelstva a snahu obyvatel o integraci uživatelů sociálního bydlení.

 

Komu jsou sociální byty určeny

Sociální bydlení je obvykle definováno jako bydlení, jehož užívání se řídí pravidly přidělování, upřednostňující domácnosti, jež mají potíže se získáním či udržením přiměřeného bydlení, zastává názor místopředseda SON. A domnívá se, že by mělo být určeno především pro následující skupiny občanů:

  • Osamělí rodiče s dětmi, zvláště domácnosti pouze s matkou.
  • Nezaměstnaní, zvláště lidé dlouhodobě bez práce.
  • Důchodci a starší osamělé osoby.
  • Velké rodiny s dětmi závislými na rodičích.
  • Zdravotně postižení.
  • Přistěhovalci, žadatelé o azyl.
  • Etnické menšiny.
  • Osoby bez domova.
  • Začínající mladé rodiny s podprůměrnými příjmy.

 

Evropský parlament bije na poplach

Vážností situace ve věci sociálního bydlení se zabýval i Evropský parlament (EP). Rozsáhlým usnesením z loňského května poukázal na skutečnost, že nedostatek důstojného a cenově přijatelného bydlení přímo ovlivňuje život občanů a omezuje možnost jejich sociálního začlenění a mobility. Dále EP upozornil na těžkosti velkých měst s bydlením, bezdomovectví, vzestup kupních cen a nákladů na bydlení, sociální segregaci a nárůst ghett, značný růst cen energií a řadu dalších negativních jevů. Konstatoval, že investice do sociálního bydlení mají a budou mít i nadále zásadní úlohu při poskytování bydlení pro mnoho lidí, pro které není trh s bydlením jinak přístupný. EP připomněl, že právo na přiměřené a kvalitní bydlení za dostupnou cenu je významným základním právem, zakotveným v řadě mezinárodních chart a ústav členských států EU a vyzval tyto členské státy k naplňování těchto cílů. Obnova bydlení pro sociální účely není jen záležitostí měst a obcí, ale též státu.

 

Doporučení Mezinárodního svazu nájemníků (IUT)

Tento svaz má své sídlo v Bruselu. Konstatuje, že nedostatek dostupného bydlení snižuje beztak již nízkou porodnost. Vede k bezdomovectví - jen v Praze je více než 2000 lidí bez střechy nad hlavou. Přispívá k fyzickým a psychickým zdravotním problémům, často souvisejících s alkoholem a drogami. Způsobuje také napětí mezi dospívajícími dětmi a rodiči, jejich nežádoucí aktivity venku, záškoláctví...

IUT také doporučuje:

  1. Zrovnoprávnit ekonomickou motivaci vlastnického a nájemního bydlení.
  2. Architektura sociálního bydlení by měla být stejně atraktivní jako jiné formy bydlení.
  3. Zlepšit přístup k bydlení zranitelným skupinám prostřednictvím městských center bydlení.
  4. Zlepšit stupeň účasti nájemníků na všech úrovních.

IUT varuje lidi před vírou v trh, když jeho stoupenci tvrdí: Pokud budete deregulovat a uvolníte nájem - pak slíbíme, že postavíme spoustu domů pro každého. To se ale ještě nikdy nestalo, a nikdy nestane!

 

Fakta Českého statistického úřadu

Loni nejvíce domácností v ČR (1 566 000) žilo ve vlastním domě. Druhou nejčastěji využívanou formou užívání bytu je bydlení v nájemních bytech (1 009 000 - domácností). V bytech v osobním vlastnictví žije 797 000 domácností, v družstevních bytech pak 517 000. Pětina domácností má potíže s vlhkostí bytu. Problémy s vandalismem a kriminalitou v okolí bydliště potvrdilo 19 procent domácností, stejně tak s hlukem. Za svízel považuje špínu a špatné životní prostředí 15 procent domácností. Deset procent jich pokládá svůj byt za příliš malý a pět procent za tmavý, s nedostatkem světla. Výdaje na bydlení jsou pro dvě třetiny domácností určitou zátěží, ovšem pro 22 procenta zátěží velkou. Nejčastěji jsou nesnesitelnou zátěží pro domácnosti nezaměstnaných (61 procent) a pro osoby s nejnižšími příjmy (51 procent). Domácnosti v průměru vynakládají na bydlení 16 procent ze svého ročního čistého příjmu, avšak u domácností nezaměstnaných a stejně tak u desetiny domácností s nejnižšími příjmy je to dokonce necelých 30 procent jejich příjmů.

 

Budou čeští senioři bydlet na ulici?

Přibližně čtvrt milionu důchodců žilo v hlavním městě České republiky koncem prosince 2007. Pobírají průměrně měsíční penzi ve výši 9737 korun. Z tohoto počtu jich asi 68 procent žije v jednočlenných domácnostech. Jsou to převážně ženy. A se stoupajícím věkem počet jednočlenných ženských domácností roste. Uvedl to na konferenci ve svém diskusním příspěvku Zdeněk Pernes, předseda Rady seniorů ČR.

 

Starobních důchodkyň žije v Praze 164 316 s průměrným měsíčním důchodem 9009 korun. Pernes pak předložil další zajímavá statistická čísla. V Praze 1 pobývá 3654 důchodkyň s průměrnou penzí 9048 korun. V Praze 2 - 6900 důchodkyň (8976 korun). V Praze 3 - 10 845 důchodkyň (8951 korun). V Praze 5 - 17 175 důchodkyň (8928 korun). V Praze 6 - 20 650 důchodkyň (9127 korun). V Praze 7 - 6009 důchodkyň (9034 korun). V Praze 8 žije 16 308 seniorek s průměrnou měsíční starobní penzí 8984 koruny. Tyto údaje nejsou samoúčelné. Zvláště, když je porovnáme se statistickými údaji z letošního ledna o nájemném z jednoho metru čtverečního podlahové plochy bytu tzv. I. kategorie s regulovaným nájemným o jedné obytné místnosti v celopražském průměru 56,63 korun (meziroční index 146,56), o dvou místnostech 56,19 korun (142,69), o třech místnostech 56,25 (145,24), o čtyřech obytných místnostech 55,74 (meziroční index 143,85).

 

U bytu tzv. II. kategorie o dvou obytných místnostech činilo lednové nájemné 47,66 korun za metr čtvereční podlahové plochy (meziroční index 155, 65). A tržní nájemné u nových nájemních smluv v bytech 1. kategorie o dvou obytných místnostech dělalo za metr čtvereční 105,55 korun (meziroční index 100,41). Přitom to nejsou údaje konečné. Přepočítáme - li tyto ceny nájemného na tzv. normativní byt pro jednočlennou domácnost, kterým je dle nařízení vlády číslo 367/2007 Sb. byt o ploše 38 metrů čtverečních, dosahují tyto náklady na bydlení (jen nájemné!) v celopražském průměru 3748 korun. To je 41,42 procenta průměrné penze osamělých seniorek na Praze 1, 41,76 procent na Praze 2, 41,87 procent na Praze 3, 41,98 procent na Praze 5, 41,06 procent na Praze 6, 41,49 procent na Praze 7 a 41,72 průměrné penze na Praze 8. "Podotýkám, že jde o náklady hypotetické, stanovené normativem Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro tzv. příspěvek ma bydlení. A to u bytu o 38 metrech čtverečních," řekl Pernes. "Ale skutečnost je daleko horší. Malometrážní byty totiž ve staré pražské zástavbě v podstatě neexistují. Podlahová plocha bytu je často dvojnásobně i vícenásobně vyšší."

 

Malé byty chybí

Statistika spotřebitelských cen zachycuje nájemné v celopražském průměru. Dle městských částí je situace silně diferencovaná. Nejvyšší nájemné, a to o 43 procenta nad průměrem hlavního města, existuje v Praze 6. Dvojnásobné a vícenásobné nájemné je pak také cena nájemního bydlení. Šetření Rady seniorů v těchto lokalitách odhalilo, že náklady na bydlení tady činí až 85 procent (!) disponibilního příjmu osamělé seniorky. Za této situace se senioři samozřejmě chtějí přestěhovat. To potvrdil i průzkum v prvním pražském obvodu, kde 32 procent oslovených seniorů se hodlá přestěhovat do menšího bytu. Ale nemají kam, protože volné malometrážní byty pro důchodce nejsou k mání! Přitom je lékařsky dokázáno, že každé takové stěhování má u seniora v požehnaném věku zdravotní důsledky.

 

Mohou se z nich stát bezdomovci

Rada seniorů ČR považuje neutěšený stav za jeden ze šesti zásadních problémů generace třetího věku na počátku třetího tisíciletí u nás. O jeho řešení žádala loni 1. října prezidenta Václava Klause a následně též Radu vlády ČR pro seniory a stárnutí populace, v níž jsou zastoupeny všechny rozhodující resorty. Přitom upozornila na potencionální fenomén skokového nárůstu bezdomovectví seniorů v důsledku uplatňování zákona číslo 107/2006 Sb. o jednostranném zvyšování nájemného, kdy jsou senioři s malými penzemi podněcováni k přestěhování do menších bytů, které ale za dostupnou cenu nájemného nejsou k dispozici! Přitom český stát i obce měly dostatek času na přípravu a na vyčlenění dostatečného počtu malometrážních bytů pro seniory.

 

Situace není složitá jen v Praze, ale i v Brně a dalších velkých městech. Po trojnásobném nezaplacení nájemného a služeb, spojených s bydlením, budou senioři vystěhováni na ulici! Sociální dávky na bydlení, spíše almužna, jim pranic situaci neulehčí! Proto Rada seniorů ČR naléhavě volá po urychleném systémovém řešení. A to jak na úrovni státu - který by měl definovat a legislativně zpracovat sektor sociálního bydlení - tak i na úrovni hlavního města Prahy. Čas letí a situace je zoufalá...

 

Závazné dokumenty OSN a Evropské unie

Podívejme se nyní na znění některých závazných mezinárodních dokumentů, usvědčujících koaliční vládu České republiky z jejich nedodržování a páchání zla a bezpráví na občanech naší země:

 

  • Právo na odpovídající bydlení

Všeobecná deklarace lidských práv OSN z roku 1948, článek 25: "Každý má právo na odpovídající životní standard - svůj i své rodiny, včetně jídla, oblečení, bydlení a zdravotní péče..."

 

  • Zaručený nájem s právní ochranou

Úmluva o ekonomických, sociálních a kulturních právech OSN, obecná připomínka číslo 4: "Všechny osoby by měly mít do určité míry zaručený nájem s právní ochranou proti soudnímu vystěhování, obtěžování a ostatním hrozbám. Vlády by měly přijmout okamžitá opatření, zaručující právní ochranu nájmu těch domácností, jež v současnosti tuto právní ochranu nemají. Tato opatření by měla být důkladně prokonzultována s osobami a skupinami, jichž se tato problematika týká."

 

  • Právo na cenově dostupné bydlení

"Finanční náklady, spojené s bydlením jednotlivců nebo celé domácnosti, musejí být na takové úrovni, že uspokojení ostatních základních potřeb není ohroženo nebo sníženo. Státy musí přijmout opatření, zajišťující, aby procento nákladů, spojených s bydlením, bylo, obecně, úměrné příjmům. Dotované bydlení by mělo být dostupné pro ty, kteří nejsou schopni získat cenově dostupné bydlení a nájemníci by měli být chráněni před nepřiměřeným nárůstem nájmů."

 

  • Právo na bydlení, schopné užívání

"Odpovídající bydlení musí být schopné užívání. Jinými slovy, obyvatelé musí mít odpovídající prostor, musí být chráněni před chladem, vlhkostí, teplem, deštěm, větrem a ostatními faktory, ohrožujícími zdraví, stabilitu stavby, nebo před nemocemi. Zároveň musí být zaručena i fyzická bezpečnost uživatelů."

 

  • Právo na přístupné bydlení

"Odpovídající bydlení musí být přístupné pro ty, kteří na něj mají nárok. Znevýhodněným skupinám musí být umožněn úplný a udržitelný přístup k odpovídajícímu bydlení. Tudíž takové znevýhodněné skupiny, jako jsou senioři, děti, fyzicky postižení, HIV pozitivní, osoby s přetrvávajícími zdravotními potížemi, duševně nemocní a další zranitelné skupiny, by měly mít zajištěnou určitou přednost v otázkách bydlení."

 

  • Právo na sociální pomoc

Charta základních opráv EU, článek 34: "...Unie uznává a respektuje právo na sociální pomoc a pomoc při nalezení bydlení tak, aby byl zajištěn důstojný život..."

 

Autor: Jan Jelínek Zdroj: Haló noviny
© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena