Rychlý kontakt

Komunistická strana Čech a Moravy
Politických vězňů 9
111 21  Praha 1

tel.: 222 897 111
e-mail: info@kscm.cz

Publikace: Kdo nám chce zatrhnout TTIPec?

Přihlášení

Transparentní účet
Centrální facebookový profil KSČM
Petice proti cizím armádám a základnám na území ČR
Občanská poradna
Připojte se k nám
Komise žen ÚV KSČM
Mladí komunisté

KSČM v krajích

 

Sjezdy KSČM

třešně
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) byla oficiálně zaregistrována Ministerstvem vnitra ČR dne 28. listopadu 1990.

 

I. řádný sjezd KSČM v Olomouci se konal v říjnu 1990 a přijal první samostatný program strany, předsedou strany byl zvolen Jiří Svoboda.

 

Ve dnech 12.-13. prosince 1992 se konal v Kladně II. sjezd KSČM, který přijal Program KSČM. Ten se na rozdíl od olomouckého programu snažil výrazně vyjádřit komunistickou orientaci strany v nových podmínkách.

 

III. sjezd KSČM byl svolán do Prostějova na 26. června 1993, aby vyřešil rozpory, které začaly vznikat uvnitř strany. Sjezd rozhodl o zachování názvu a přihlásil se ke kladenskému programu. Novým předsedou strany byl zvolen doc. PhDr. Miroslav Grebeníček.

 

Od KSČM se postupně oddělily menší skupiny, které nebyly s výsledky sjezdu spokojeny a založily vlastní strany. Tak vznikly Strana demokratické levice (SDL), Levý blok (LB), později i Strana československých komunistů (SČK). Poté, co byl založen LB a převzal tak název původní volební koalice KSČM a DL, došlo k ukončení činnosti této koalice a KSČM musela v parlamentu založit vlastní poslanecký klub.

 

Stabilizace strany i souhlas členské základny se strategií a programatikou, kterou KSČM nastoupila po III. sjezdu, byl potvrzen i na IV. sjezdu KSČM, který se konal 2. prosince 1995 v Liberci.

 

Ve dnech 4.-5. 12. 1999 se ve Žďáru nad Sázavou uskutečnil V. sjezd KSČM, kterému byla sdělovacími prostředky věnována mnohem větší pozornost než sjezdům minulým. Již před sjezdem bylo zřejmé, že změna názvu je za stávající situace nepřijatelná. V. sjezd schválil různé programové dokumenty a v mnoha vystoupeních a přijatých materiálech byl kladen důraz na zintenzivnění práce KSČM s mládeží. KSČM se hodlá zaměřovat především na sociálně slabé vrstvy. Předsedou strany zůstal Miroslav Grebeníček, 1. místopředsedou byl zvolen Vlastimil Balín. Na prvním zasedání ÚV KSČM byli zvoleni místopředsedové Zuzka Rujbrová (pro územní politiku a přípravu voleb), Jiří Dolejš (pro odborné zázemí), Václav Exner (pro řízení ekonomiky) a Miloslav Ransdorf (pro zahraniční styky).

 

VI. sjezd KSČM se uskutečnil ve dnech 15. -16. května 2004 v Českých Budějovicích. Bylo schváleno několik sjezdových usnesení týkajících se mládeže, společenských problémů, voleb i různých vnitrostranických záležitostí. Předsedou strany byl opět zvolen Doc. PhDr. Miroslav Grebeníček, CSc. Ústřední výbor následně rozhodl, že místopředsedy strany se stali Jiří Dolejš (pro odborné zázemí), Václav Exner (pro zahraničí), nováčky ve vedení jsou Karel Klimša (pro řízení stranické práce a přípravu voleb), Vojtěch Filip (pro regionální a komunální politiku) a František Toman (pro ekonomiku strany).


VII. sjezd KSČM proběhl ve dnech 17. -18. května 2008 v Hradci Králové. Delegáti sjezdu schválili řadu rezolucí, deklarací a prohlášení, mj. Prohlášení VII. sjezdu KSČM k živnostníkům, malým a středním podnikatelům či Rezoluci VII. sjezdu KSČM proti radarové základně USA na území ČR a další.  Předsedou KSČM byl v prvním kole výraznou většinou zvolen dosavadní předseda JUDr. Vojtěch Filip. Ústřední výbor následně zvolil šest místopředsedů strany - Ing. Jiřího Dolejše (místopředseda ÚV KSČM pro odborné zázemí), Leo Luzara (místopředseda ÚV KSČM pro řízení stranické práce), MUDr. Jiřího Maštálku (místopředseda ÚV KSČM pro zahraniční politiku a evropskou integraci), PhDr. Věru Žežulkovou (místopředsedkyně ÚV KSČM pro mediální politiku a přípravu voleb), Janu Bystřickou (místopředsedkyně ÚV KSČM pro regionální a komunální politiku a občanský sektor), Ing. Čeňka Milotu (místopředseda ÚV KSČM pro ekonomiku). 

 

© KSČM 2003 - 2014. Všechna práva vyhrazena